Nemocnice Jihlava - Oficiální web obce

Žďárský deník | 5.6.2009 | : Zpravodajství | : 2 | : MICHAL KOLAŘÍK

Primář onkologického oddělení jihlavské nemocnice Lubomír Slavíček v rozhovoru pro Deník přiblížil fungování nové ambulance

Jihlava/ Zhruba měsíc funguje v rámci onkologického oddělení jihlavské nemocnice nová ambulance genetického rizika. O jejím provozu Deník hovořil s primářem onkologického oddělení Lubomírem Slavíčkem.

Co je úkolem ambulance genetického rizika?

Měla by se zabývat především vyhledáváním a sledováním pacientů s rizikem nádorového onemocnění. Spolupracovat budeme s genetikem na specializovaném pracovišti.

Jinde v kraji pacienti podobné služby nenajdou?

Pokud je mi známo, tak v kraji jsme jediná ambulance tohoto typu. Třeba v Havlíčkově Brodě ale nemocnice také spolupracuje s genetiky, podobně jako my dříve.

Museli jste ambulanci vybavit nějakými přístroji?

Pokud by se dělalo genetické vyšetření přímo u nás, bylo by určitě nutné oddělení dovybavit. Vtuto chvíli nebyly investice třeba, naším vybavením je počítač, tužka, papír, a hlavně komunikace s pacienty.

Takže spíše v této věci fungujete jako taková poradna...

Pacient musí sám chtít se dobrovolně podrobit testu, ve kterém mohou vyjít najevo nepříjemné skutečnosti. Na to často pacient není připraven. Nadruhou stranu je lepší se vyšetření podrobit a být připraven na možné riziko než pasivně čekat na vznik onemocnění. Můžeme pak provádět i preventivní zákroky, pokud se z výsledků dozvíme třeba o možnosti vzniku rakoviny tlustého střeva, můžeme jej nechat operovat preventivně, samozřejmě se souhlasem pacienta.

V jakém provozu bude ambulance fungovat?

Zatím máme představu, že bude ambulance fungovat dvě hodiny týdně, nyní jsme v jednání s pojišťovnami, jak budou náklady na ošetření hradit. Vtuto chvíli by se ale náklady na provoz oddělení měly zvýšit minimálně.

Bude provoz pouze dvě hodiny týdně znamenat pro pacienty delší čekací lhůty?

Určitě ano, pokud bude velký zájem, může se stát, že budou čekací lhůty třeba několikaměsíční, pokud ale zůstane zájem ve stávající úrovni, měly by být čekací lhůty únosné.

Vyšetření může podstoupit úplně každý, i bez doporučení svého lékaře?

Teoreticky jej může absolvovat každý, ale právě zřízením ambulance bychom celé věci chtěli dát nějaký řád. Jak je známo, přibližně deset procent nádorů má nějaké dědičné pozadí, zbytek je takzvaný sporadický výskyt. Dědičně podmíněných nádorů je relativně málo. Naše ambulance by měla fungovat jako primární filtr, než celou záležitost dostane k prozkoumání genetik, protože jeho práce je poměrně složitá.

V čem jeho práce spočívá?

Musí vytvořit rodokmen pacienta, ve kterém se zvažuje počet výskytu nádorových onemocnění v rodině, a také sleduje počet nádorů v nízkém věku, řekněme pod čtyřicet let věku v rodině, anebo také výskyt nádorů s relativně vzácným výskytem v populaci. Musí si s pacientem popovídat a získat ho pro vyšetření, což také není vždy úplně jednoduché, každému není příjemné nechat nahlížet cizí osobu do soukromí, například z důvodu nevlastních dětí a podobně.

Co tedy následuje potom?

Pak se provedou laboratorní vyšetření krve. Jakmile je pacient vyšetřen, a v případě, že se potvrdí určité riziko, vrátí se knámdo ambulance, kde jej zařadíme do plánu.

Co pacienta po nepříjemném ortelu čeká u vás?

Podle typu rizika pak pacient prochází kontrolními vyšetřeními ve stanovených intervalech tak, aby se nádorové bujení zachytilo v počátečním stadiu, kdy je léčitelné. I když ale genetik zjistí abnormalitu v chromozomu, neznamená to, že u něj nutně musí nemoc vypuknout.

Když se pacient dozví, že ve výsledku bylo riziko vzniku vyhodnoceno, doporučujete mu i změnu životosprávy, vyhýbání se rizikovému prostředí a podobně?

Určitě ano, nedílnou součástí je i záležitost osobního chování. Někdy je těžké odlišit případy na dědičném základu od ostatních. Třeba v případě, že v rodině jsou například tři generace těžkých kuřáků. Kdyby nekouřili, možná by tam rakovina vůbec nevypukla, podobně má vliv třeba práce v rizikovém prostředí.

Můžete říct, kolik má v současné chvíli vaše oddělení pacientů?

Vsoučasné době léčíme asi tisíc pacientů ročně.

Jak se daří ve zdravotnictví obecně bojovat s touto zákeřnou nemocí, můžete sdělit statistiky?

Statistiky existují, ale liší se nádor od nádoru. Obecně řečeno, podíl vyléčených pacientů se v posledních letech neustále zvyšuje. Včasném stadiu je pravděpodobnost vyléčení více než devadesátiprocentní. Vysočina ovšem patří k regionům, kde pacienti přicházejí k lékaři až v pokročilejších stadiích. Vysvětlujeme si to také tím, že se jedná spíše o venkovský region, kde starší lidé chodí neradi na preventivní prohlídky. Zde jednoznačně platí, že prevence je nejdůležitější, léčbou se pouze dohání zanedbaná prevence.

Foto popis| Lubomír Slavíček
Region| Vysočina