Nemocnice Jihlava - Oficiální web obce

Fyzioterapie (nebo přesněji kinezioterapie) je část rehabilitace, která se zabývá potížemi pohybového systému. Obsahuje složku diagnostickou, kdy se zhodnocují funkční změny pohybového systému, a složku terapeutickou, kdy se snažíme o cílenou nápravu daných změn.

Základním cílem fyzioterapie je tedy léčba funkčních poruch pohybového aparátu, mezi něž patří např. blokády kloubů, svalové spasmy a další, s využitím anatomických a fyziologických poznatků pohybového aparátu. V diagnostice, léčbě a prevenci používají fyzioterapeuti speciální manuální techniky. Studium fyzioterapie je nyní rozděleno do bakalářských a magisterských studijních programů a dále pak na programy postgraduální, zakončené atestací. Přístupy ve fyzioterapii vycházejí zejména ze znalosti neurofyziologie, anatomie a fyziologie. V průběhu studia jsou do výuky zavzaty rovněž přednášky ze všech oborů medicíny.

Fyzioterapie je nejúčinnějším prostředkem k léčbě bolesti, ale i k prevenci bolestí pohybového aparátu!

Měkké techniky
jedná se o ošetření zaměřené na svalové úpony, svalové fascie, šlachy, podkoží a kůži. Měkké techniky slouží jak k uvolnění svalových spasmů a k odstranění tzv. reflexních, obvykle bolestivých změn ve svalech a okolních strukturách, tak i k celkovému uvolnění. Provádí se bez použití masážních emulzí.
Nervová zakončení a receptory (čidla) v kůži, podkoží a šlachách přenášejí po mechanickém podráždění impulsy reflexním obloukem do vnitřních orgánů v daném segmentu, čímž se dají reflexní cestou ovlivnit porušené funkce těchto orgánů. Vzruchy přenesené nervovými drahami do mozku mají pozitivní vliv i na psychiku, čímž se vysvětluje celkový zklidňující účinek.

Mobilizační techniky páteře a periferních kloubů
jsou nejdůležitější a nejvíce používané techniky pro léčení bolestivých myofasciálních spoušťových bodů (trigger points), což jsou přesně lokalizovaná, citlivá místa ve stažených kosterních svalech. Tato místa jsou charakterizována spontání bolestí nebo bolestí při pohybu. V komplexní léčbě bolesti je použití těchto technik základní volbou. Svalové spoušťové body jsou charakteristické pro tzv. myofasciální bolestivý syndrom, který může být spojen s jiným neuromuskulárním onemocněním, mechanickým přetížením nebo psychickým stresem. Je to nejčastější bolestivé svalové onemocnění.
Mobilizace kloubů je postupné zvyšování pohybu v kloubu. Provádíme ji jemnými opakovanými pohyby na hranici možného pohybu, tedy těsně před dosažením předpětí v kloubu. Při opakování pohybu se nevracíme do středního nebo výchozího postavení, ale pokračujeme v dosažené hranici pohybu. Během mobilizace cítíme, jak se pohyb uvolňuje a blokáda se buď zmenší, nebo při lehké blokádě zcela vymizí.
Při mobilizační terapii se navrací hybnost periferních kloubů a páteře technikou do správného postavení. Nejčasteji se používá u funkčních kloubních blokád, které jsou bolestivé, omezují pohyb a vedou ke svalových spasmů atd. Cílem ošetření je uvolnění pohybového segmentu, obnova vůle kloubů, ale i úprava svalového napětí a ošetření tzv. spouštěcích bodů.  

                                                      Centrace ramene

Manipulační techniky
jedná se o techniky s rychlým účinkem, někdy lidově zvané "odblokování".
Tyto techniky jsou blízké mobilizačním, avšak terapeut překonává fyziologickou bariéru myoskeletálního systému, proto nemohou být využity u všech pacientů (kontraindikací je např. osteoporóza) a proto je léčba prováděna pouze lékařem.
Aplikovány bývají typicky na hrudní nebo bederní páteř.

Trakce (trakční techniky)
jedná se tah v ose kloubu, který provádíme opakovaně po krátkou dobu nebo kontinuálně delší dobu,
využívá se především trakce krční a bederní páteře.

Léčebná tělesná výchova
individuální

Léčebný tělocvik pod vedením kvalifikovaných fyzioterapeutů, při kterém se pacient postupně naučí cviky zaměřené na jeho problematickou oblast. Intenzita cvičení a jeho skladba je individuálně korigována a upravována dle aktuálního zdravotního stavu klienta. Opakované procvičování jednotlivých cviků pak vede k jejich zapamatování a při následném domácím cvičení k prodloužení trvání příznivých účinků a zlepšení či vymizení obtíží pacienta.

skupinová

Podobně jako individuální cvičení rozšíří Vaše pohybové možnosti a zlepší zdravotní stav a kondici klienta. Je prováděno v malých skupinkách  s podobnými zdravotními problémy nebo se stejným specifickým zaměřením.

Jedná se o cvičení při bolestech krční, hrudní nebo bederní páteře, při omezené hybnosti kloubů.

Naší školení fyzioterapeuté provádějí též cvičení dle Ludmily Mojžíšové, které je vhodné nejen k léčbě funkční sterility žen, ale i při bolestech bederní páteře.

Dalším skupinovým. případně individuálním cvičením je
cvičení Pilates Medical
Pilates je metoda tělesného cvičení, která byla vyvinuta a propracována na začátku 20. století Josephem Pilatesem v Německu.
Pilates nazval svou metodu kontrologie (od slovesa kontrolovat nebo také řídit - angl. to control - a řecké přípony –logia); byl totiž přesvědčen, že je možné využít mysl k tomu, aby kontrolovat (a řídila) svaly. Cílem Pilatesovy metody je zlepšit kontrolu nad svým tělem, posílit jej a zlepšit jeho ohebnost.
Pilatesova metoda se snaží docílit řízeného pohybu ze silného středu těla. Původně byla koncipována jako cvičení na podložce, Pilates používal také různé cvičební stroje a pomůcky, aby cvičencům pomohl „dostat metodu do těla“. Pomůcka nebo nářadí jsou vždy určeny pro specifické cviky.
Co se pomůcek v současné Pilatesově metodě týče, používají se například malé medicinbaly, pěnové válce, velké fitbaly, rotační disky a cvičební gumičky. Začínáme se cvičením na podložce, k mnoha cvikům však postačuje minimum pomůcek, případně žádné, což umožňuje cvičencům cvičit si tyto cviky i doma bez náročného vybavovaní se pomůckami.

Na závěr zmíníme šest principů metody pilates. Jsou to zásady, které je třeba při cvičení dodržovat: soustředěnost pohybu, řízený pohyb, pohyb vycházející ze středu těla, plynulost pohybu, přesnost pohybu a dýchání.

Kineziotaping

- metoda vyvinutá v 70. letech minulého století japoským lékařem a chiropraktikem Kenzo Kasem

- dochází k normalizaci svalového napětí a ke zlepšení funkce krevního a lymfatického oběhu

- dochází k menší úrazovosti a k odlehčení svalového a kosterního systému

- technika použitelná pro sportovce, k doléčení úrazů, regeneraci a rehabilitační  činnosti

- je vhodné kombinovat tuto metodu s ostatními terapiemi kosterně-svalového aparátu

Princip

- nalepením pružných pásek se pokožka zvlní a způsobí zvýšený trvalý průtok krve a lymfy

- kineziotejp je vyroben na bavlněné bázi a svojí pružností odpovídá  povaze lidské kůže, TEMTEX tejpy téměř nevyvolávají alergické reakce, proto mohou být nalepeny i několik dní

- na rozdíl od "tvrdých" tejpů, které mají za úkol omezit rozsah a pohyblivost, kineziotejp podporuje maximální možný pohyb

Uplatnění

- doléčování distorzí hlezna, onemocnění úponů šlach, bolestivosti velkých kloubů, svalové bolesti zad, blokády velkých kloubů, svalové bolesti zad, blokády SI skloubení

- u chronických stavů je možné tejp opakovat

- prodlužuje uvolnění svalů, účinek lymfomasáží i masáží

- korekční  tejpy upravují vadné držení těla dětí i dospělých

- tonizace hypotonických svalových skupin

- ovlivnění hypertonických svalů, hyperalgetických zón a trigger pointů

Kontraindikace

- jakékoliv poranění kůže a nezhojené "živé" jizvy

- kožní potíže (vyrážky, ekzémy, plísně, alergická reakce na tejp)

- varixy a záněty žil

- nádorová onemocnění

Příprava pacienta

- pokožku očistit a odmastit (omýt, osušit do sucha, otřít zdravotnickým lihobenzínem)

- ochlupenou pokožku oholit

- nalepit tejp a "zažehlit" rukou až hřeje či zasušit fénem

- sundání nejlépe po namočení v teplé vodě

- databáze tejpů - nafotit pacienta s tejpem v případě, že by bylo nutné zopakování stejného tejpu

Techniky

- svalová

- ligamentózní

- lymfatická

- fasciová

- korekce jizev