Cesta: Titulní stránka > Tématická nabídka > Nechirurgické obory > Onkologické oddělení > Historie oddělení
Používání ionizujícího záření při
léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění na Jihlavsku se datuje od roku 1928,
kdy byl v jihlavské nemocnici otevřen pavilon chirurgie, v jehož suterénu
byla současně zprovozněna i rentgenová stanice
Po vzniku Jihlavského kraje
v roce 1949 vznikla v jihlavské nemocnici řada specializovaných oddělení.
Jedním z nich bylo i oddělení radiologické, uvedené do provozu 1.července
1950. Jeho prvním přednostou se stal dosavadní lékař rentgenologického ústavu
v Olomouci MUDr. Vladimír Malý.
Oddělení mělo část radiologickou
(=diagnostickou) a radioterapeutickou. Začátkem 50.let došlo k rozšíření
oddělení o lůžkovou část. Zajímavostí z dnešního hlediska je důvod, proč
radiologie lůžka požadovala. Bylo to proto, že bylo třeba hospitalizovat
nemocné s těžkými poradiačními reakcemi.
O nemocné se zpočátku staraly
milosrdné sestry III.řádu sv.Františka v Brně. V letech 1954-1955
byly vystřídány civilním, středně zdravotním personálem. Koncem 50.let měla
lůžková část 24 lůžek. Pro ozařování sloužily hloubkové rtg ozařovače
Stabilivolt a Siemens bombe a kontaktní rtg od firmy Siemens pocházející ještě
z předválečného období.
Přestože v roce 1960 došlo
k reorganizaci státoprávního uspořádání a jihlavská nemocnice ztratila
statut krajského zařízení, na rozvoji radiologického oddělení se tyto
skutečnosti nijak výrazně neodrazily. V roce 1959 byly zahájeny stavební
úpravy suterénu chirurgického pavilonu, aby zde mohl být instalován první
kobaltový zářič (tzv.kobaltová bomba). Nový přístroj GUT-400-2 sovětské
provenience byl uveden do provozu 3.ledna 1961 a znamenal výraznou
kvalitativní změnu oproti dosud používaným rentgenovým zářičům. Není bez
zajímavosti, že tento zářič byl v Jihlavě instalován jako první na jižní
Moravě, dokonce dříve než v Brně na Žlutém Kopci. Možnosti léčby zářením
byly dále zvýšeny zakoupením zařízení na léčbu rádiem a adaptací jedné
z místností v suterénu na „radiový“ pokoj se 2 lůžky.
Pokračující zvýšený výskyt nádorových
onemocnění, rozvoj ozařovacích technik, zavádění nových léčebných postupů a
zejména prudký nástup nových protinádorových léků-cytostatik v léčbě nádorových
onemocnění vedl k stále většímu oddělování původní jednotné radiologie na směr
radiodiagnostický a radioterapeutický. 1.února 1972 se vyčlenilo samostatné
Radioterapeutické oddělení, jehož přednostou se stal MUDr.Jan Štěpánek. Počet
nemocničních lůžek postupně vzrostl na 37, jejich umístění v stávajících
prostorách bylo ale stále provizorní.
Otevření nového interního pavilonu v
tzv. Nové nemocnici v roce 1983 znamenalo rozšíření počtu lůžek na 64 a
zároveň došlo i ke zvýšení pohodlí a soukromí pro pacienty. Tím ovšem současně
došlo k oddělení lůžkové části od ozařovacího traktu, poněvadž léčba
zářením byla i nadále provozována ve zcela nevyhovujících podmínkách suterénu
chirurgie ve Staré nemocnici a hospitalizovaní pacienti sem byli na ozáření
dováženi sanitními vozy. Plánování léčby se provádělo z dnešního hlediska
primitivním způsobem, orgány se zakreslovaly s pomocí anatomického atlasu
a izodózní plány se skládaly ručně. Přesto se na ozařovnách prováděly některé
zcela unikátní techniky, jako např. peroperační ozařování nádorů močového
měchýře či ozařování kostních metastáz vysokými frakcemi záření. Koncem 70.let
došlo k výměně kobaltového zářiče GUT za modernější Chisostat od čs. firmy
Chirana a současně i hloubkové rtg zářiče nahradil maďarský
THX-250. Dozimetrie svazků a další měření byly prováděny zpočátku externě,
teprve v roce 1982 byl přijat fyzik na částečný úvazek.
V roce 1986 byla dokončena
výstavba nových ozařoven v rámci Nové nemocnice a slavnostní otevření se
konalo 2. února 1987. Tím došlo konečně ke spojení lůžkové části
s terapeutickou a ambulantní. Nový areál soustředil na podmínky tehdejšího
Československa nejmodernější ozařovací techniku pokrývající celé spektrum
indikací léčby zářením. Ozařovny byly postupně vybaveny 2 novými megavoltážními
zdroji záření: kobaltovým ozařovačem Chisobalt
2n-B-75 s otočným ramenem a tedy možností pohybové terapie a
urychlovačem typu betatron Ostron E-19L, oběma domácí provenience. Ke kontaktní
rtg terapii povrchových nádorů byl zakoupen maďarský MFT 60 Medicor. Dále
oddělení obdrželo starší přístroje z Radioterapeutického ústavu
v Praze na Bulovce. Jednalo se o hloubkový rtg ozařovač Stabilipan firmy
Siemens, kontaktní rtg přístroj Monopan od stejné firmy a český simulátor
Chirasim, sloužící k plánování léčby za standardních podmínek v ozařovací
poloze. Na ozařovnách byla prováděna i brachyterapie. K tomu sloužila sada
stále doplňovaných radiových a později i cesiových) tub a jehel. Při
intrakavitárních aplikacích byla používána metoda manuálního afterloadingu a
nemocní byli po dobu aplikace umísťováni na 4 speciální „radiová“ lůžka.
Plánování léčby bylo díky rozšiřujícímu se zavádění výpočetní techniky
v 80.letech možno provádět pomocí plánovacího programu ing.Macha. Po
instalaci CT na Radiodiagnostickém oddělení v roce 1991 bylo čím dál více
využíváno k plánování i CT skenů, což významně zpřesnilo proces plánování
a umožnilo získat informace o dávkovém rozložení v celém ozařovaném
objemu.
1.února 1993 byl novým přednostou
oddělení jmenován MUDr. Zdeněk Vrba, dlouholetý lékař Radioterapeutického
oddělení a žák primáře Štěpánka. Radioterapeutické oddělení v Jihlavě
poskytovalo péči nemocným ve spádové oblasti s cca 500 000 obyvateli.
Jednalo se o tehdejší okresy Jihlava, Žďár nad Sázavou a Třebíč a příhraniční
části okresů Jindřichův Hradec (Dačicko), Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Oddělení
poskytovalo (kromě léčby cytostatické a hormonální také kurativní i paliativní
léčbu zářením pro všechny běžné typy zhoubných nádorů u dospělých pacientů.
Nedílnou součástí byla i aplikace záření u nezhoubných chorob.
Prudký rozvoj techniky a důraz na
stálé zkvalitňování léčby zářením znamenaly začátkem 90.let stále větší potíže
pro většinu radioterapeutických pracovišť v ČR. Bylo zřejmé, že pořízení
nové techniky bude možné jen díky státním dotacím. Proto v roce 1994 na
popud MZ ČR vypracovala odborná Společnost radiační onkologie, biologie a
fyziky (SROBF) koncepci dalšího rozvoje oboru. Bylo navrženo vybavit
v letech 1994-1999 formou přímých dotací ze státního rozpočtu potřebnou
technikou 11 vybraných pracovišť. Jednalo se pracoviště ve fakultních
nemocnicích a dále pracoviště s regionálním charakterem. Jedním
z nich bylo RTO Jihlava. K realizaci tohoto záměru však
v případě Jihlavy nedošlo.
Po přijetí Atomového zákona
v roce 1997 bylo jasné, že další provoz oddělení ve stávajících podmínkách
nebude možný. Od 1.května 1999 nastoupil na místo přednosty MUDr.Jan Stejskal,
dosavadní lékař Kliniky radioterapie a onkologie v Hradci Králové.
V srpnu 2002 bylo nutno zastavit
provoz na betatronu. V květnu 2003 pak byl rozhodnutím SÚJB ukončen provoz
i na kobaltovém ozařovači, čímž došlo k úplnému zastavení léčby zářením u
nádorových onemocnění v jihlavské nemocnici a pacienty bylo nutno na
ozařování dovážet na pracoviště radioterapie v Havlíčkově Brodě.
V červenci 2003 vedení Nemocnice Jihlava se souhlasem zřizovatele podepsalo smlouvu s firmou Amedis, s.r.o. o poskytnutí špičkové ozařovací techniky firmy Varian formou leasingu. Slavnostní otevření nových ozařoven se uskutečnilo 6.února 2004 . Od 4.dubna 2005 je novým přednostou oddělení MUDr.Lubomír Slavíček, dlouholetý zaměstnanec jihlavské onkologie
Od roku 2014 onkologické oddělení disponuje 2 moderními lineárními urychlovači firmy Varian, zakoupenými z fondů EU. Technické parametry obou přístrojů umožňují provádění velmi pokročilých ozařovacích technik, jako jsou IMRT, V-MAT, IGRT, stereotaktická radioterapie apod. Tyto techniky umožňují dodat do oblasti nádoru vysokou dávku záření a zároveň významně šetřit okolní tkáně a orgány. Zvýšením dávky do postižené oblasti se zároveň i významně zvyšuje pravděpodobnost úplného zničení nádoru a vyléčení pacienta.
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.