Logo Nemocnice Jihlava (odkaz na titulní stránku) 

Nemocnice Jihlava - Oficiální web obce


Vyhledávání

Odkaz na Facebook Nemocnice Jihlava YouTube kanál Nemocnice Jihlava Audiozprávy

 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku

Cesta: Titulní stránka > Tématická nabídka > Nechirurgické obory > Onkologické oddělení > Historie oddělení

 

Historie Onkologického oddělení

 

 
 

Používání ionizujícího záření při léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění na Jihlavsku se datuje od roku 1928, kdy byl v jihlavské nemocnici otevřen pavilon chirurgie, v jehož suterénu byla současně zprovozněna i rentgenová stanice

 

Po vzniku Jihlavského kraje v roce 1949 vznikla v jihlavské nemocnici řada specializovaných oddělení. Jedním z nich bylo i oddělení radiologické, uvedené do provozu 1.července 1950. Jeho prvním přednostou se stal dosavadní lékař rentgenologického ústavu v Olomouci MUDr. Vladimír Malý.

 

Oddělení mělo část radiologickou (=diagnostickou) a radioterapeutickou. Začátkem 50.let došlo k rozšíření oddělení o lůžkovou část. Zajímavostí z dnešního hlediska je důvod, proč radiologie lůžka požadovala. Bylo to proto, že bylo třeba hospitalizovat nemocné s těžkými poradiačními reakcemi.

O nemocné se zpočátku staraly milosrdné sestry III.řádu sv.Františka v Brně. V letech 1954-1955 byly vystřídány civilním, středně zdravotním personálem. Koncem 50.let měla lůžková část 24 lůžek. Pro ozařování sloužily hloubkové rtg ozařovače Stabilivolt a Siemens bombe a kontaktní rtg od firmy Siemens pocházející ještě z předválečného období.

 

Přestože v roce 1960 došlo k reorganizaci státoprávního uspořádání a jihlavská nemocnice ztratila statut krajského zařízení, na rozvoji radiologického oddělení se tyto skutečnosti nijak výrazně neodrazily. V roce 1959 byly zahájeny stavební úpravy suterénu chirurgického pavilonu, aby zde mohl být instalován první kobaltový zářič (tzv.kobaltová bomba). Nový přístroj GUT-400-2 sovětské provenience byl uveden do provozu  3.ledna 1961 a znamenal výraznou kvalitativní změnu oproti dosud používaným rentgenovým zářičům. Není bez zajímavosti, že tento zářič byl v Jihlavě instalován jako první na jižní Moravě, dokonce dříve než v Brně na Žlutém Kopci. Možnosti léčby zářením byly dále zvýšeny zakoupením zařízení na léčbu rádiem a adaptací jedné z místností v suterénu na „radiový“ pokoj se 2 lůžky.

 

Pokračující zvýšený výskyt nádorových onemocnění, rozvoj ozařovacích technik, zavádění nových léčebných postupů a zejména prudký nástup nových protinádorových léků-cytostatik v léčbě nádorových onemocnění vedl k stále většímu oddělování původní jednotné radiologie na směr radiodiagnostický a radioterapeutický. 1.února 1972 se vyčlenilo samostatné Radioterapeutické oddělení, jehož přednostou se stal MUDr.Jan Štěpánek. Počet nemocničních lůžek postupně vzrostl na 37, jejich umístění v stávajících prostorách bylo ale stále provizorní.

 

Otevření nového interního pavilonu v tzv. Nové nemocnici v roce 1983 znamenalo rozšíření počtu lůžek na 64 a zároveň došlo i ke zvýšení pohodlí a soukromí pro pacienty. Tím ovšem současně došlo k oddělení lůžkové části od ozařovacího traktu, poněvadž léčba zářením byla i nadále provozována ve zcela nevyhovujících podmínkách suterénu chirurgie ve Staré nemocnici a hospitalizovaní pacienti sem byli na ozáření dováženi sanitními vozy. Plánování léčby se provádělo z dnešního hlediska primitivním způsobem, orgány se zakreslovaly s pomocí anatomického atlasu a izodózní plány se skládaly ručně. Přesto se na ozařovnách prováděly některé zcela unikátní techniky, jako např. peroperační ozařování nádorů močového měchýře či ozařování kostních metastáz vysokými frakcemi záření. Koncem 70.let došlo k výměně kobaltového zářiče GUT za modernější Chisostat od čs. firmy Chirana a současně i hloubkové rtg zářiče nahradil maďarský THX-250. Dozimetrie svazků a další měření byly prováděny zpočátku externě, teprve v roce 1982 byl přijat fyzik na částečný úvazek.

 

V roce 1986 byla dokončena výstavba nových ozařoven v rámci Nové nemocnice a slavnostní otevření se konalo 2. února 1987. Tím došlo konečně ke spojení lůžkové části s terapeutickou a ambulantní. Nový areál soustředil na podmínky tehdejšího Československa nejmodernější ozařovací techniku pokrývající celé spektrum indikací léčby zářením. Ozařovny byly postupně vybaveny 2 novými megavoltážními zdroji záření: kobaltovým ozařovačem Chisobalt 2n-B-75  s otočným ramenem a tedy možností pohybové terapie a urychlovačem typu betatron Ostron E-19L, oběma domácí provenience. Ke kontaktní rtg terapii povrchových nádorů byl zakoupen maďarský MFT 60 Medicor. Dále oddělení obdrželo starší přístroje z Radioterapeutického ústavu v Praze na Bulovce. Jednalo se o hloubkový rtg ozařovač Stabilipan firmy Siemens, kontaktní rtg přístroj Monopan od stejné firmy a český simulátor Chirasim, sloužící k plánování léčby za standardních podmínek v ozařovací poloze. Na ozařovnách byla prováděna i brachyterapie. K tomu sloužila sada stále doplňovaných radiových a později i cesiových) tub a jehel. Při intrakavitárních aplikacích byla používána metoda manuálního afterloadingu a nemocní byli po dobu aplikace umísťováni na 4 speciální „radiová“ lůžka. Plánování léčby bylo díky rozšiřujícímu se zavádění výpočetní techniky v 80.letech možno provádět pomocí plánovacího programu ing.Macha. Po instalaci CT na Radiodiagnostickém oddělení v roce 1991 bylo čím dál více využíváno k plánování i CT skenů, což významně zpřesnilo proces plánování a umožnilo získat informace o dávkovém rozložení v celém ozařovaném objemu.

 

1.února 1993 byl novým přednostou oddělení jmenován MUDr. Zdeněk Vrba, dlouholetý lékař Radioterapeutického oddělení a žák primáře Štěpánka. Radioterapeutické oddělení v Jihlavě poskytovalo péči nemocným ve spádové oblasti s cca 500 000 obyvateli. Jednalo se o tehdejší okresy Jihlava, Žďár nad Sázavou a Třebíč a příhraniční části okresů Jindřichův Hradec (Dačicko), Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Oddělení poskytovalo (kromě léčby cytostatické a hormonální také kurativní i paliativní léčbu zářením pro všechny běžné typy zhoubných nádorů u dospělých pacientů. Nedílnou součástí byla i aplikace záření u nezhoubných chorob.

 

Prudký rozvoj techniky a důraz na stálé zkvalitňování léčby zářením znamenaly začátkem 90.let stále větší potíže pro většinu radioterapeutických pracovišť v ČR. Bylo zřejmé, že pořízení nové techniky bude možné jen díky státním dotacím. Proto v roce 1994 na popud MZ ČR vypracovala odborná Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) koncepci dalšího rozvoje oboru. Bylo navrženo vybavit v letech 1994-1999 formou přímých dotací ze státního rozpočtu potřebnou technikou 11 vybraných pracovišť. Jednalo se pracoviště ve fakultních nemocnicích a dále pracoviště s regionálním charakterem. Jedním z nich bylo RTO Jihlava. K realizaci tohoto záměru však v případě Jihlavy nedošlo.

 

Po přijetí Atomového zákona v roce 1997 bylo jasné, že další provoz oddělení ve stávajících podmínkách nebude možný. Od 1.května 1999 nastoupil na místo přednosty MUDr.Jan Stejskal, dosavadní lékař Kliniky radioterapie a onkologie v Hradci Králové.

 

V srpnu 2002 bylo nutno zastavit provoz na betatronu. V květnu 2003 pak byl rozhodnutím SÚJB ukončen provoz i na kobaltovém ozařovači, čímž došlo k úplnému zastavení léčby zářením u nádorových onemocnění v jihlavské nemocnici a pacienty bylo nutno na ozařování dovážet na pracoviště radioterapie v Havlíčkově Brodě.

 

V červenci 2003 vedení Nemocnice Jihlava se souhlasem zřizovatele podepsalo smlouvu s firmou Amedis, s.r.o. o poskytnutí špičkové ozařovací techniky firmy Varian formou leasingu. Slavnostní otevření nových ozařoven se uskutečnilo 6.února 2004 . Od 4.dubna 2005 je novým přednostou oddělení MUDr.Lubomír Slavíček, dlouholetý zaměstnanec jihlavské onkologie  

Začátkem roku 2010 byl zprovozněn druhý lineární urychlovač, který byl pořízen z prostředků EU. Technické parametry tohoto přístroje umožnily zavést do praxe ozařování onkologických pacientů technikou IMRT. Technika IMRT umožňuje dodat do oblasti nádoru vysokou ozařovací dávku a zároveň více šetřit zdravé okolní tkáně a orgány. Zvýšením ozařovací dávky zvýšíme i pravděpodobnost úplného zničení zhoubného nádoru.  K tomu přispělo i zakoupení verifikačního a informačního systému a modernizace lineárního urychlovače dat v roce 2014 za téměř 40 mil. korun


 
Zodpovídá: MUDr. Petr Vaněk
Vytvořeno / změněno: 25.4.2007 / 23.2.2016

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Pomocná nabídka

Stránku:

web & design , redakční systém | Přihlásit se | Registrovat se | Mobilní verze