Cesta: Titulní stránka > Tématická nabídka > Nechirurgické obory > Neurologické oddělení > Informace pro pacienty
Co vzít sebou do nemocnice se dozvíte
zde
. Mezi nejdůležitější patří seznam pravidelně užívaných léků včetně dávkování. U akutních hospitalizací prosíme o dodání seznamu rodinnými příslušníky.
Pacienti k plánované hospitalizaci jsou svým
ošetřujícím neurologem objednáni k přijetí na neurologické oddělení na
konkrétní den, základní administrativní příjem probíhá 7.30 - 8.30 na
informačním centru při vchodu do nemocnice. Poté v průběhu dopoledních
hodin probíhá příjem pacienta sestrou a lékařem. Pacient je tázán na anamnestická
data, kam patří především rodinná anamnéza - informace o
chorobách rodičů, sourozenců atd., osobní anamnéza - léčené choroby pacienta,
proběhlé operace a závažné úrazy, trvale užívané léky, alergie - lékové i
ostatní, dieta a vlastní onemocnění. Poté probíhá klinické vyšetření pacienta s
následnou rozvahou o léčebném postupu a plánem potřebných vyšetření.
V rámci přijetí do nemocnice pacient podepisuje
informovaný souhlas s hospitalizací.
Informace k specifickým hospitalizacím:
Periradikuloterapie (PRT):
jedná se o přijetí pacienta k cílenému obstřiku
nervového kořene za asistence počítačové tomografie (CT). Jedná se o
variantu neoperativní léčby dlouhodobých bolestí zad. Je prováděn na oddělení
zobrazovacích metod radiologem. Před aplikací pacient podepisuje
informovaný souhlas s podrobným popisem zákroku, který obdrží při přijetí (ke stažení níže).
Lumbální punkce:
jedná se o krátkou hospitalizaci s vyšetřením
mozkomíšního moku, důvodem vyšetření jsou především různá zánětlivá onemocnění
centrálního nervového systému, např. roztroušená skleróza mozkomíšní. Jedná se
o odběr malého množství mozkomíšního moku vpichem v bederní
krajině. Vyšetření se ve většině případů provadí atraumatickou
jehlou s cílem minimalizovat možné komplikace, jedná se o jehlu se
"zaobleným" hrotem. Před vlastním výkonem pacient podepisuje
podrobný informovaný souhlas s vyšetřením (ke stažení níže).
Informace k nejčastějším neurologickým onemocněním:
Cévní mozkové příhody
jedná
se o náhle vzniklou poruchu mozkové funkce, která je způsobená poruchou
prokrvení určité části mozkové tkáně - 80% případů a nebo mozkovým krvácením -
20% pacientů. V diagnostice dominuje zobrazovací vyšetření mozku (většinou je
dostačující počítačová tomografie - CT, ojediněle je nezbytné doplnit
magnetickou rezonanci), dále provádíme sonografické cévní vyšetření
krčních a mozkových tepen. U neobjasněných příčin cévní mozkové příhody je
nutné doplnit podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce. Mozková
příhoda se může projevit poruchou hybnosti, citlivosti, bolestmi
hlavy, poruchou řeči, zraku či závratěmi. Přímá léčba větší skupiny cévních
mozkových příhod vzniklých na pokladě poruchy cirkulace je v akutním
stádiu při splnění daných kritérií (především časového okna) možná
nitrožilní aplikací látky (trombolytika), která může zprůchodnit ucpanou tepnu
- intravenózní trombolýza - metodiku zajišťujeme v našem
iktovém centru. Pro indikované pacienty je další možností mechanické
zprůchodnění tepny, ke kterému odesíláme pacienty do některého z
brněnských komplexních iktových center. V druhé době je důležitá
sekundární prevence, která má za cíl minimalizovat riziko opakování mozkového
příhody, sem patří operační léčba zúžených přívodných mozkových tepen,
medikamentózní ovlivnění krevní srážlivosti, změna životního stylu apod. U
pacientů, u kterých přes veškerou léčbu trvá neurologický deficit,
spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělením. Rehabilitaci zahajujeme již v
akutní fázi choroby na jednotce intenzivní péče.
Epilepsie
Epilepsie
je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty - paroxysmy
různého charakteru. Záchvaty jsou způsobeny ložiskem abnormálního dráždění
mozkových buněk – neuronů. Klinické projevy těchto paroxysmů jsou různé:
poruchy vědomí a vnímání, křeče končetin, vegetativní projevy, psychické
příznaky. Klasickým záchvatem je tzv. grandmal - záchvat s náhlým bezvědomím,
křečemi, pomočením, pokousáním. K jiným záchvatům patří absence – zárazy (někdy
sotva postřehnutelné okolím), dále záchvaty ložiskové - záškuby v určitých
svalových skupinách bez ztráty vědomí, čichové záchvaty aj. Charakter záchvatu
závisí na místě, které je v mozku postiženo. Příčina je někdy neznámá, jindy je
důsledkem jiného postižení mozku - např. nádoru, poranění, cévních změn,
vrozených vývojových vad. Epilepsie je nejčastější ze všech závažných
neurologických onemocnění postihující dospělé i dětské pacienty, postihuje
zhruba 0,5-1% veškeré populace. Onemocnění pacienta velmi obtěžuje, omezuje a
limituje, v řadě aktivit výrazně mění jeho život. Asi 60% postižených
prodělá jen několik záchvatů a nebo jsou záchvaty dobře kompenzovány
antiepileptickou léčbou s jistou možností jejího vysazení, u 20%
postižených lze záchvaty potlačit trvalou životosprávou a trvalou
medikamentosní léčbou a zhruba 20% epileptiků se nepodaří kompenzovat ani
těmito celoživotními opatřeními a léčbou – ti jsou označováni jako
farmakorezistentní. Pro diagnósu epilepsie má velkou důležitost získání anamnestických dat od samotného
pacienta, ale i tzv. anamnesa objektivní
od svědků paroxysmu, dále základní klinické
neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření, domácí video, elektroencefalogram – EEG,
neurozobrazovací vyšetření CT a MR a celá řada dalších vyšetření např.
neuropsychologické, kardiologické a v některých případech také genetické
vyšetření. Pro maximální efekt léčby k dosažení dobrých výsledků je nutná
nadprůměrná spolupráce pacienta a erudice (důkladné vzdělání a znalost) lékaře.
Součástí neurologické ambulance je i
specializovaná ambulance zabývající se diagnostikou a léčbou epilepsie, vedená
lékařem s licencí epileptologa. Epileptolog může konzultovat
nekompenzované (rezistentní) pacienty s epilepsií od kolegů ambulantních
specialistů, rozhoduje také o konzultaci takovýchto pacientů na vyšším
pracovišti. Tato vyšší pracoviště (zřízená většinou při fakultních nemocnicích
– Praha, Brno) pak disponují dalšími rozšířenými diagnostickými metodami,
včetně možnosti léčby operační.
Roztroušená skleróza mozkomíšní
jedná
se o chronické nevyléčitelné onemocnění způsobené nesprávnou aktivací
imunitního systému vůči obalům nervových struktur - myelinu.
Příčina není objasněna, diskutuje se nad vlivem vitamínu D, prodělanými
infekčními chorobami i genetickou zátěží. Rizikovým faktorem je ale i
kouření. Nejčastěji začíná mezi 20-40 lety věku, výrazně častěji u žen. Mezi
typické první příznaky patří zhoršení zraku, brnění končetin, porucha hybnosti
končetin, či závrať. V diagnostice dominuje vyšetření magnetickou
rezonancí, které může odhalit zánětlivá (demyelinizační)
ložiska v mozkové tkáni, dále se provádí vyšetření mozkomíšního
moku a zrakové dráhy - VEP. Léky první volby jsou injekční
imunomodulační preparáty s prokázaným pozitivním
efektem na vývoj choroby. Při neúčinnosti injekční léčby jsou variantou
léky 2. Linie (natalizumab, fingolimod, fumarát). Taktéž důležitou složkou
v terapii roztroušené sklerózy je rehabilitace, zde opět spolupracujeme s
rehabilitačním oddělením naší nemocnice. Kompletní léčebné možnosti
RS zajišťujeme v našem MS centru.
Vertebrogenní onemocnění
Bolesti zad
patří mezi civilizační onemocnění, s kterými se alespoň jednou v životě
setká většina lidí. V léčbě je obvykle postačující klidový režim,
běžná analgetika a z dlouhodobého hlediska pravidelné cvičení
se zaměřením na páteř. U menšiny pacientů obtíže
přetrvávají, objevuje se bolest vystřelující do některé z
dolních končetin. V diagnostice je pak nutné provedení rentgenu páteře,
při podezření na výhřez ploténky a úvaze o nutnosti operačního řešení
(především v případě oslabení hybnosti či poruše svěračů) pak i magnetické
rezonance páteře. Vyjma operačního řešení se v léčbě
uplatňuje i cílený obstřik postiženého nervového kořene za asistence
počítačové tomografie - PRT (periradikuloterapie). V rámci
léčby vertebrogenních onemocnění spolupracujeme s naším rehabilitačním
oddělením.
Extrapyramidová onemocnění
Extrapyramidová
onemocnění jsou poměrně širokou skupinou nemocí, při kterých dochází různým
mechanismem k postižení tzv. bazálních ganglií. To je oblast v mozku,
která je zodpovědná za plynulost pohybu, jeho správnou rychlost a
načasování a podílí se na vytváření pohybových stereotypů. Klinicky se
tedy jedná o zhoršení některé z těchto funkcí. Nejvýznamnější podíl mají
neurodegenerativní onemocnění, kdy dochází ke ztrátě funkčnosti mozku jakoby
"samo od sebe". Z nich asi nejznámější je Parkinsonova
choroba. Nejvýznamnějšími příznaky jsou třes, svalová ztuhlost
a výrazné omezení hybnosti, které postupně narůstají. Existují i nemoci,
jejichž příznaky jsou prakticky "zrcadlově" obrácené. V dnešní době
se pomalu zlepšují možnosti léčby extrapyramidových chorob, přibývají léky s
lepším cílením a mírnějším nežádoucími příznaky. Žádoucí jsou zkušenosti s
touto léčbou u většího počtu pacientů, proto jsme na podzim roku 2009 otevřeli ambulanci
pro extrapyramidová onemocnění, kam dochází pacienti, kteří
byli předtím "roztroušeni" u různých neurologů. Naše ambulance
má napojení na centrum s podobným zaměřením ve Fakultní nemocnici Brno U sv.
Anny a na centrum v Praze, kde se podílíme na vyhledávání pacientů vhodných
pro tzv. hlubokou mozkovou stimulaci, kdy je do mozku
zavedena sonda, která za pomocí elektrických impulsů ovlivňuje činnost
zmiňovaných ganglií. V některých speciálních případech (nehodí se pro každého!)
je to jediná možnost, když medikamentózní terapie selhává nebo se nemůže dále
podávat. Ambulance funguje každou středu od 13:30 do 15:30 a pacienti jsou
objednáváni telefonicky na t.č. 567157652.
Bolesti hlavy
Bolest hlavy (cefalea) je jedna z nejčastějších potíží na neurologické ambulanci. Může být různého původu, proto je důležité odhalit pravou příčinu. Jenom tak se dá problém úspěšně léčit od samého začátku a lze tím dosáhnout zlepšení kvality života pacientů a vyhnout se dlouhé, často nákladné léčbě. Bolest hlavy se definuje jako bolestivý pocit, který se objevuje na úrovni lebeční klenby, t.j. od očí až po krční páteř. Bolest hlavy ale může v některých případech upozornit na závažnější onemocnění, které ve svých počátcích nemá jiné klinické projevy. Podle vyvolávající příčiny rozlišujeme různé typy bolestí hlavy: 1/ primární - samostatná chorobná jednotka (migréna, tenzí bolest hlavy) a 2/ sekundární – může být příznakem jiného onemocnění (v rámci cévních onemocnění mozku, poúrazová, bolesti trojklanného nervu….). Z hlediska diagnostiky je důležitá anamnéza (předchorobí – přidružené nemoci, výskyt nemocí v rodině, u bolestí hlavy pak popis charakteru bolesti hlavy, případné doprovodné příznaky - pocit na zvracení a zvracení, zrakové poruchy; závratě, horšení paměti aj.) a fyzikální vyšetření. Na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření lékař určí další potřebný diagnostický postup: jako např. RTG (lebky, krční páteře, vedlejších dutin nosních), elektroencefalogram (snímání elektrické mozkové aktivity prostřednictvím elektrod umístněných na určitých místech lebky), rozbor krve a mozkomíšního moku, zobrazovací vyšetření (pomocí počítačové tomografie - CT, nebo pomocí magnetické rezonance - MR). Správně stanovená diagnóza, prevence a léčba primárních bolestí hlavy dokáže v současné době výrazně zlepšit kvalitu života pacientů. U tzv. sekundárních bolestí hlavy jejich další průběh závisí od základního onemocnění, které je jejich příčinou. Prognóza bolestí hlavy, které vznikají následkem závažnějších onemocnění, bude logicky záviset od jejich průběhu. Naše neurologická ambulance (všeobecná, ale i specializovaná se zaměřením na bolesti hlavy) zajišťuje kompletní diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Léčba pak probíhá mnohdy i ve spolupráci s jinými specialisty (rehabilitační lékař, ORL lékař, oční lékař, psycholog). Z hlediska pacientů je žádoucí zodpovědný přístup a spolupráce.
Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.