Nemocnice Jihlava - Oficiální web obce

Co vzít sebou do nemocnice se dozvíte zde . Mezi nejdůležitější patří seznam pravidelně užívaných léků včetně dávkování. U akutních hospitalizací prosíme o dodání seznamu rodinnými příslušníky.

Pacienti k plánované hospitalizaci jsou svým ošetřujícím neurologem objednáni k přijetí na neurologické oddělení na konkrétní den, základní administrativní příjem probíhá 7.30 - 8.30 na informačním centru při vchodu do nemocnice. Poté v průběhu dopoledních hodin probíhá příjem pacienta sestrou a lékařem. Pacient je tázán na anamnestická data, kam patří především rodinná anamnéza - informace o chorobách rodičů, sourozenců atd., osobní anamnéza - léčené choroby pacienta, proběhlé operace a závažné úrazy, trvale užívané léky, alergie - lékové i ostatní, dieta a vlastní onemocnění. Poté probíhá klinické vyšetření pacienta s následnou rozvahou o léčebném postupu a plánem potřebných vyšetření.

V rámci přijetí do nemocnice pacient podepisuje informovaný souhlas s hospitalizací.

Informace k specifickým hospitalizacím:

Periradikuloterapie (PRT): jedná se o přijetí pacienta k cílenému obstřiku nervového kořene za asistence počítačové tomografie (CT). Jedná se o variantu neoperativní léčby dlouhodobých bolestí zad. Je prováděn na oddělení zobrazovacích metod radiologem. Před aplikací pacient podepisuje informovaný souhlas s podrobným popisem zákroku, který obdrží při přijetí (ke stažení níže). 

Lumbální punkce: jedná se o krátkou hospitalizaci s vyšetřením mozkomíšního moku, důvodem vyšetření jsou především různá zánětlivá onemocnění centrálního nervového systému, např. roztroušená skleróza mozkomíšní. Jedná se o odběr malého množství mozkomíšního moku vpichem v bederní krajině. Vyšetření se ve většině případů provadí atraumatickou jehlou s cílem minimalizovat možné komplikace, jedná se o jehlu se "zaobleným" hrotem. Před vlastním výkonem pacient podepisuje podrobný informovaný souhlas s vyšetřením (ke stažení níže). 

Informace k nejčastějším neurologickým onemocněním:

Cévní mozkové příhody

jedná se o náhle vzniklou poruchu mozkové funkce, která je způsobená poruchou prokrvení určité části mozkové tkáně - 80% případů a nebo mozkovým krvácením - 20% pacientů. V diagnostice dominuje zobrazovací vyšetření mozku (většinou je dostačující počítačová tomografie - CT, ojediněle je nezbytné doplnit magnetickou rezonanci), dále provádíme sonografické cévní vyšetření krčních a mozkových tepen. U neobjasněných příčin cévní mozkové příhody je nutné doplnit podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce. Mozková příhoda se může projevit poruchou hybnosti, citlivosti, bolestmi hlavy, poruchou řeči, zraku či závratěmi. Přímá léčba větší skupiny cévních mozkových příhod vzniklých na pokladě poruchy cirkulace je v akutním stádiu při splnění daných kritérií (především časového okna) možná nitrožilní aplikací látky (trombolytika), která může zprůchodnit ucpanou tepnu - intravenózní trombolýza - metodiku zajišťujeme v našem iktovém centru. Pro indikované pacienty je další možností mechanické zprůchodnění tepny, ke kterému odesíláme pacienty do některého z brněnských komplexních iktových center. V druhé době je důležitá sekundární prevence, která má za cíl minimalizovat riziko opakování mozkového příhody, sem patří operační léčba zúžených přívodných mozkových tepen, medikamentózní ovlivnění krevní srážlivosti, změna životního stylu apod. U pacientů, u kterých přes veškerou léčbu trvá neurologický deficit, spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělením. Rehabilitaci zahajujeme již v akutní fázi choroby na jednotce intenzivní péče.

Epilepsie

Epilepsie je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty - paroxysmy různého charakteru. Záchvaty jsou způsobeny ložiskem abnormálního dráždění mozkových buněk – neuronů. Klinické projevy těchto paroxysmů jsou různé: poruchy vědomí a vnímání, křeče končetin, vegetativní projevy, psychické příznaky. Klasickým záchvatem je tzv. grandmal - záchvat s náhlým bezvědomím, křečemi, pomočením, pokousáním. K jiným záchvatům patří absence – zárazy (někdy sotva postřehnutelné okolím), dále záchvaty ložiskové - záškuby v určitých svalových skupinách bez ztráty vědomí, čichové záchvaty aj. Charakter záchvatu závisí na místě, které je v mozku postiženo. Příčina je někdy neznámá, jindy je důsledkem jiného postižení mozku - např. nádoru, poranění, cévních změn, vrozených vývojových vad. Epilepsie je nejčastější ze všech závažných neurologických onemocnění postihující dospělé i dětské pacienty, postihuje zhruba 0,5-1% veškeré populace. Onemocnění pacienta velmi obtěžuje, omezuje a limituje, v řadě aktivit výrazně mění jeho život. Asi 60% postižených prodělá jen několik záchvatů a nebo jsou záchvaty dobře kompenzovány antiepileptickou léčbou s jistou možností jejího vysazení, u 20% postižených lze záchvaty potlačit trvalou životosprávou a trvalou medikamentosní léčbou a zhruba 20% epileptiků se nepodaří kompenzovat ani těmito celoživotními opatřeními a léčbou – ti jsou označováni jako farmakorezistentní. Pro diagnósu epilepsie má velkou důležitost získání anamnestických dat od samotného pacienta, ale i tzv. anamnesa objektivní od svědků paroxysmu, dále základní klinické neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření, domácí video, elektroencefalogram – EEG, neurozobrazovací vyšetření CT a MR a celá řada dalších vyšetření např. neuropsychologické, kardiologické a v některých případech také genetické vyšetření. Pro maximální efekt léčby k dosažení dobrých výsledků je nutná nadprůměrná spolupráce pacienta a erudice (důkladné vzdělání a znalost) lékaře. Součástí neurologické ambulance je i specializovaná ambulance zabývající se diagnostikou a léčbou epilepsie, vedená lékařem s licencí epileptologa. Epileptolog může konzultovat nekompenzované (rezistentní) pacienty s epilepsií od kolegů ambulantních specialistů, rozhoduje také o konzultaci takovýchto pacientů na vyšším pracovišti. Tato vyšší pracoviště (zřízená většinou při fakultních nemocnicích – Praha, Brno) pak disponují dalšími rozšířenými diagnostickými metodami, včetně možnosti léčby operační.

Roztroušená skleróza mozkomíšní

jedná se o chronické nevyléčitelné onemocnění způsobené nesprávnou aktivací imunitního systému vůči obalům nervových struktur - myelinu. Příčina není objasněna, diskutuje se nad vlivem vitamínu D, prodělanými infekčními chorobami i genetickou zátěží. Rizikovým faktorem je ale i kouření. Nejčastěji začíná mezi 20-40 lety věku, výrazně častěji u žen. Mezi typické první příznaky patří zhoršení zraku, brnění končetin, porucha hybnosti končetin, či závrať. V diagnostice dominuje vyšetření magnetickou rezonancí, které může odhalit zánětlivá (demyelinizační) ložiska v mozkové tkáni, dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku a zrakové dráhy - VEP. Léky první volby jsou injekční imunomodulační preparáty s prokázaným pozitivním efektem na vývoj choroby. Při neúčinnosti injekční léčby jsou variantou léky 2. Linie (natalizumab, fingolimod, fumarát). Taktéž důležitou složkou v terapii roztroušené sklerózy je rehabilitace, zde opět spolupracujeme s rehabilitačním oddělením naší nemocnice. Kompletní léčebné možnosti RS zajišťujeme v našem MS centru.

Vertebrogenní onemocnění

Bolesti zad patří mezi civilizační onemocnění, s kterými se alespoň jednou v životě setká většina lidí. V léčbě je obvykle postačující klidový režim, běžná analgetika a z dlouhodobého hlediska pravidelné cvičení se zaměřením na páteř. U menšiny pacientů obtíže přetrvávají, objevuje se bolest vystřelující do některé z dolních končetin. V diagnostice je pak nutné provedení rentgenu páteře, při podezření na výhřez ploténky a úvaze o nutnosti operačního řešení (především v případě oslabení hybnosti či poruše svěračů) pak i magnetické rezonance páteře. Vyjma operačního řešení se v léčbě uplatňuje i cílený obstřik postiženého nervového kořene za asistence počítačové tomografie - PRT (periradikuloterapie). V rámci léčby vertebrogenních onemocnění spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělením. 

Extrapyramidová onemocnění

Extrapyramidová onemocnění jsou poměrně širokou skupinou nemocí, při kterých dochází různým mechanismem k postižení tzv. bazálních ganglií. To je oblast v mozku, která je zodpovědná za plynulost pohybu, jeho správnou rychlost a načasování a podílí se na vytváření pohybových stereotypů. Klinicky se tedy jedná o zhoršení některé z těchto funkcí. Nejvýznamnější podíl mají neurodegenerativní onemocnění, kdy dochází ke ztrátě funkčnosti mozku jakoby "samo od sebe". Z nich asi nejznámější je Parkinsonova choroba. Nejvýznamnějšími příznaky jsou třes, svalová ztuhlost a výrazné omezení hybnosti, které postupně narůstají. Existují i nemoci, jejichž příznaky jsou prakticky "zrcadlově" obrácené. V dnešní době se pomalu zlepšují možnosti léčby extrapyramidových chorob, přibývají léky s lepším cílením a mírnějším nežádoucími příznaky. Žádoucí jsou zkušenosti s touto léčbou u většího počtu pacientů, proto jsme na podzim roku 2009 otevřeli ambulanci pro extrapyramidová onemocnění, kam dochází pacienti, kteří byli předtím "roztroušeni" u různých neurologů. Naše ambulance má napojení na centrum s podobným zaměřením ve Fakultní nemocnici Brno U sv. Anny a na centrum v Praze, kde se podílíme na vyhledávání pacientů vhodných pro tzv. hlubokou mozkovou stimulaci, kdy je do mozku zavedena sonda, která za pomocí elektrických impulsů ovlivňuje činnost zmiňovaných ganglií. V některých speciálních případech (nehodí se pro každého!) je to jediná možnost, když medikamentózní terapie selhává nebo se nemůže dále podávat. Ambulance funguje každou středu od 13:30 do 15:30 a pacienti jsou objednáváni telefonicky na t.č. 567157652.

Bolesti hlavy

Bolest hlavy (cefalea) je jedna z nejčastějších potíží na neurologické ambulanci. Může být různého původu, proto je důležité odhalit pravou příčinu. Jenom tak se dá problém úspěšně léčit od samého začátku a lze tím dosáhnout zlepšení kvality života pacientů a vyhnout se dlouhé, často nákladné léčbě. Bolest hlavy se definuje jako bolestivý pocit, který se objevuje na úrovni lebeční klenby, t.j. od očí až po krční páteř. Bolest hlavy ale může v některých případech upozornit na závažnější onemocnění, které ve svých počátcích nemá jiné klinické projevy. Podle vyvolávající příčiny rozlišujeme různé typy bolestí hlavy: 1/ primární - samostatná chorobná jednotka (migréna, tenzí bolest hlavy) a 2/ sekundární – může být příznakem jiného onemocnění (v rámci cévních onemocnění mozku, poúrazová, bolesti trojklanného nervu….). Z hlediska diagnostiky je důležitá anamnéza (předchorobí – přidružené nemoci, výskyt nemocí v rodině, u bolestí hlavy pak popis charakteru bolesti hlavy, případné doprovodné příznaky - pocit na zvracení a zvracení, zrakové poruchy; závratě, horšení paměti aj.) a fyzikální vyšetření. Na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření lékař určí další potřebný diagnostický postup: jako např. RTG (lebky, krční páteře, vedlejších dutin nosních), elektroencefalogram (snímání elektrické mozkové aktivity prostřednictvím elektrod umístněných na určitých místech lebky), rozbor krve a mozkomíšního moku, zobrazovací vyšetření (pomocí počítačové tomografie - CT, nebo pomocí magnetické rezonance - MR). Správně stanovená diagnóza, prevence a léčba primárních bolestí hlavy dokáže v současné době výrazně zlepšit kvalitu života pacientů. U tzv. sekundárních bolestí hlavy jejich další průběh závisí od základního onemocnění, které je jejich příčinou. Prognóza bolestí hlavy, které vznikají následkem závažnějších onemocnění, bude logicky záviset od jejich průběhu. Naše neurologická ambulance (všeobecná, ale i specializovaná se zaměřením na bolesti hlavy) zajišťuje kompletní diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Léčba pak probíhá mnohdy i ve spolupráci s jinými specialisty (rehabilitační lékař, ORL lékař, oční lékař, psycholog). Z hlediska pacientů je žádoucí zodpovědný přístup a spolupráce.