Logo Nemocnice Jihlava (odkaz na titulní stránku) 

Nemocnice Jihlava - Oficiální web obce


Vyhledávání

Odkaz na Facebook Nemocnice Jihlava YouTube kanál Nemocnice Jihlava Audiozprávy

 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku

Cesta: Titulní stránka > Tématická nabídka > Nechirurgické obory > Neurologické oddělení > Spektrum péče

 

Standardní služby

 

 
 
 

Neurologické oddělení

 

součástí našeho oddělení jsou vyjma všeobecné ambulance i specializované ambulance se zaměřením na epilepsii, cerebrovaskulární onemocnění (cévní onemocnění mozku), roztroušenou sklerózu mozkomíšní - MS centrum, dále myoskeletální onemocnění (především velká skupina onemocnění páteře), bolesti hlavy a extrapyramidovou problematiku (např. Parkinsonova nemoc). Do specializovaných ambulancí jsou pacienti předem objednáváni. Podrobnosti včetně telefonních kontaktů a ordinujících lékařů naleznete v sekci ordinačních hodin.

Péči o akutní neurologické stavy zajišťujeme na naší jednotce intenzivní péče, která má od roku 2010 statut i iktového centra. K následné péči po stabilizaci pacientů na JIP, diagnostickým hospitalizacím a další pacienty nevyžadující intenzivní péči využíváníme lůžek 2 standardních oddělení.

Popis léčebných a diagnostických postupů u nejčastějších neurologických onemocnění:

Cévní mozkové příhody

jedná se o náhle vzniklou poruchu mozkové funkce, která je způsobená poruchou prokrvení určité části mozkové tkáně - 80% případů a nebo mozkovým krvácením - 20% pacientů. V diagnostice dominuje zobrazovací vyšetření mozku (většinou je dostačující počítačová tomografie - CMPCT, ojediněle je nezbytné doplnit magnetickou rezonanci), dále provádíme sonografické cévní vyšetření krčních a mozkových tepen. U neobjasněných příčin cévní mozkové příhody je nutné doplnit podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce. Mozková příhoda se může projevit poruchou hybnosti, citlivosti, bolestmi hlavy, poruchou řeči, zraku či závratěmi. Přímá léčba větší skupiny cévních mozkových příhod vzniklých na pokladě poruchy cirkulace je v akutním stádiu při splnění daných kritérií (především časového okna) možná nitrožilní aplikací látky (trombolytika), která může zprůchodnit ucpanou tepnu - intravenózní trombolýza - metodiku zajišťujeme v našem iktovém centru. Pro indikované pacienty je další možností mechanické zprůchodnění tepny např. Merci katetrem, ke kterému odesíláme pacienty do některého z brněnských komplexních iktových center. V druhé době je důležitá sekundární prevence, která má za cíl minimalizovat riziko opakovaní mozkového příhody, sem patří operační léčba zúžených přívodných mozkových tepen, medikamentózní ovlivnění krevní srážlivosti, změna životního stylu apod. U pacientů, u kterých přes veškerou léčbu trvá neurologický deficit, spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělení. Rehabilitaci zahajujeme již v akutní fázi choroby na jednotce intenzivní péče.

 

 

Epilepsie

Epilepsie je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty - paroxysmy různého charakteru. Záchvaty jsou způsobeny ložiskem abnormálního dráždění mozkových buněk – neuronů. Klinické projevy těchto paroxysmů jsou různé: poruchy epilepsyvědomí a vnímání, křeče končetin, vegetativní projevy, psychické příznaky. Klasickým záchvatem je tzv. grandmal - záchvat s náhlým bezvědomím, křečemi, pomočením, pokousáním. K jiným záchvatům patří absence – zárazy (někdy sotva postřehnutelné okolím), dále záchvaty ložiskové - záškuby v určitých svalových skupinách bez ztráty vědomí, čichové záchvaty aj. Charakter záchvatu závisí na místě, které je v mozku postiženo. Příčina je někdy neznámá, jindy je důsledkem jiného postižení mozku - např. nádoru, poranění, cévních změn, vrozených vývojových vad. Epilepsie je nejčastější ze všech závažných neurologických onemocnění postihující dospělé i dětské pacienty, postihuje zhruba 0,5-1% veškeré populace. Onemocnění pacienta velmi obtěžuje, omezuje a limituje v řadě aktivita výrazně mění jeho život. Asi 60% postižených prodělá jen několik záchvatů a nebo jsou záchvaty dobře kompenzovány antiepileptickou léčbou s jistou možností jejího vysazení, u 20% postižených lze záchvaty potlačit trvalou životosprávou a trvalou medikamentosní léčbou a zhruba 20% epileptiků se nepodaří kompenzovat ani těmito celoživotními opatřeními a léčbou – ti jsou označováni jako farmakorezistentní. Pro diagnósu epilepsie má velkou důležitost získání anamnestických dat od samotného pacienta, ale i tzv. anamnesa objektivní od svědků paroxysmu, dále základní klinické neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření, domácí video, elektroencefalogram – EEG, neurozobrazovací vyšetření CT a MR a celá řada dalších vyšetření např. neuropsychologické, kardiologické a v některých případech také genetické vyšetření. Pro maximální efekt léčby k dosažení dobrých výsledků je nutná nadprůměrná spolupráce pacienta a erudice (důkladné vzdělání a znalost) lékaře. Součástí neurologické ambulance je i specializovaná ambulance zabývající se diagnostikou a léčbou epilepsie, vedená lékařem s licencí epileptologa. Epileptolog může konzultovat nekompenzované (rezistentní) pacienty s epilepsií od kolegů ambulantních specialistů, rozhoduje také o konzultaci takovýchto pacientů na vyšším pracovišti. Tato vyšší pracoviště (zřízená většinou při fakultních nemocnicích – Praha, Brno) pak disponují dalšími rozšířenými diagnostickými metodami, včetně možnosti léčby operační.

 

Roztroušená skleróza mozkomíšní

jedná se o chronické nevyléčitelné onemocnění způsobené nesprávnou aktivací imunitního systému vůči obalům nervových struktur - myelinu. Příčina není objasněna, diskutuje se nad vlivem vitamínu D, prodělanými infekčními chorobami i genetickou zátěží. Rizikovým msfaktorem je ale i kouření. Nejčastěji začíná mezi 20-40 lety věku, výrazně častěji u žen. Mezi typické první příznaky patří zhoršení zraku, brnění končetin, porucha hybnosti končetin, či závrať. V diagnostice dominuje vyšetření magnetickou rezonancí, které může odhalit zánětlivá (demyelinizační) ložiska v mozkové tkáni, dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku a zrakové dráhy - VEP. Léky první volby jsou injekční imunomodulační preparáty s prokázaným pozitivním efektem na vývoj choroby. Při neúčinnosti injekční léčby je variantou infúzní každoměsíční léčba monoklonální protilátkou - natalizumab - Tysabri. Taktéž důležitou složkou v terapii roztroušené sklerózy je rehabilitace, zde opět spolupracujeme s rehabilitačním oddělením naší nemocnice. Kompletní léčebné možnosti RS zajišťujeme v našem MS centru. Budoucnost léčby roztroušené sklerózy je v tabletkových lécích, s kterými na našem oddělení probíhá několik klinických studií.

 

 

Vertebrogenní onemocnění

Bolesti zad patří mezi civilizační onemocnění, s kterými se alespoň jednou v životě setká většina lidí. V léčbě je obvykle postačující klidový režim, běžná analgetika a z dlouhodobého hlediska pravidelné cvičení se zaměřením na páteř. U menšiny pacientů obtíže přetrvávají, objevuje se bolest vystřelující do některé z dolních končetin. V diagnostice je pak nutné provedení rentgenu páteře, při podezření na výhřez ploténky a úvaze o nutnosti operačního řešení (především v případě oslabení hybnosti či poruše svěračů) pak i magnetické rezonance páteře. Vyjma operačního řešení se v léčbě uplatňuje i cílený obstřik postiženého nervového kořene za asistence počítačové tomografie - PRT (periradikuloterapie). V rámci léčby vertebrogenních onemocnění spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělením. 

 

Extrapyramidová onemocnění

Extrapyramidová onemocnění jsou poměrně širokou skupinou nemocí, při kterých dochází různým mechanismem k postižení tzv. bazálních ganglií. To je oblast v mozku, která je zodpovědná za plynulost pohybu, jeho správnou rychlost a načasování a podílí se na vytváření pohybových stereotypů. Klinicky se tedy jedná o zhoršení některé z těchto funkcí. Nejvýznamnější podíl mají neurodegenerativní onemocnění, kdy dochází ke ztrátě funkčnosti mozku jakoby "samo od sebe". Z nich asi nejznámější je Parkinsonova choroba. Nejvýznamnějšími příznaky jsou třes, svalová ztuhlost a výrazné omezení hybnosti, které postupně narůstají. Existují i nemoci, jejichž příznaky jsou prakticky "zrcadlově" obrácené. V dnešní době se pomalu zlepšují možnosti léčby extrapyramidových chorob, přibývají léky s lepším cílením a mírnějším nežádoucími příznaky. Žádoucí jsou zkušenosti s touto léčbou u většího počtu pacientů, proto jsme na podzim roku 2009 otevřeli ambulanci pro extrapyramidová onemocnění, kam dochází pacienti, kteří byli předtím "roztroušeni" u různých neurologů. Naše ambulance má napojení na centrum s podobným zaměřením ve Fakultní nemocnici Brno U sv. Anny a na centrum v Praze, kde se podílíme na vyhledávání pacientů vhodných pro tzv. hlubokou mozkovou stimulaci, kdy je do mozku zavedena sonda, která za pomocí elektrických impulsů ovlivňuje činnost zmiňovaných ganglií. V některých speciálních případech (nehodí se pro každého !) je to jediná možnost, když medikamentózní terapie selhává nebo se nemůže dále podávat. Ambulance funguje aktuálně každou středu od 13:30 do 15:30 a pacienti jsou objednáváni telefonicky na kl. 652.

 

Bolesti hlavy

Bolest hlavy (cefalea) je jedna z nejčastějších potíží na neurologické ambulanci. Může být různého původu, proto je důležité odhalit pravou příčinu. Jenom tak se dá problém úspěšně léčit od samého začátku a lze tím dosáhnout zlepšení kvality života pacientů a vyhnout se dlouhé, často nákladné léčbě. Bolest hlavy se definuje jako bolestivý pocit, který se objevuje na úrovni lebeční klenby, t.j. od očí až po krční páteř. Bolest hlavy ale může v některých případech upozornit na závažnější onemocnění, které ve svých počátcích nemá jiné klinické projevy. Podle vyvolávající příčiny rozlišujeme různé typy bolestí hlavy: 1/ primární - samostatná chorobná jednotka (migréna, tenzí bolest hlavy) a 2/ sekundární – může být příznakem jiného onemocnění (v rámci cévních onemocnění mozku, poúrazová, bolesti trojklanného nervu….). Z hlediska diagnostiky je důležitá anamnéza (předchorobí – přidružené nemoci, výskyt nemocí v rodině, u bolestí hlavy pak popis charakteru bolesti hlavy, případné doprovodné příznazy - pocit na zvracení a zvracení, zrakové poruchy; závratě, horšení paměti aj.) a fyzikální vyšetření. Na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření lékař určí další potřebný diagnostický postup: jako např. RTG (lebky, krční páteře, vedlejších dutin nosních), elektroencefalogram (snímání elektrické mozkové aktivity prostřednictvím elektrod umístněných na určitých místech lebky), rozbor krve a mozkomíšního moku, zobrazovací vyšetření (pomocí počítačové tomografie - CT, nebo pomocí magnetické rezonance - MR). Správně stanovená diagnóza, prevence a léčba primárních bolestí hlavy dokáže v současné době výrazně zlepšit kvalitu života pacientů. U tzv. sekundárních bolestí hlavy jejich další průběh závisí od základního onemocnění, které je jejich příčinou. Prognóza bolestí hlavy, které vznikají následkem závažnějších onemocnění, bude logicky záviset od jejich průběhu. Naše neurologická ambulance (všeobecná, ale i specializovaná se zaměřením na bolesti hlavy) zajišťuje kompletní diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Léčba pak probíhá mnohdy i ve spolupráci s jinými specialisty (rehabilitační lékař, ORL lékař, oční lékyř, psycholog). Z hlediska pacientů je žádoucí zodpovědný přístup a spolupráce.

 
Zodpovídá: Nemocnice Jihlava
Vytvořeno / změněno: 14.3.2007 / 14.3.2007

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Pomocná nabídka

Stránku:

web & design , redakční systém | Přihlásit se | Registrovat se | Mobilní verze | O webu