Oddělení nukleární medicíny

Nukleární medicína je lékařský obor, který využívá k diagnostice a terapii nemocí otevřených zářičů, a to po aplikaci do těla nemocného (i. v., p. o., i. d., ventilace, intraartikulární aplikace). Nejčastěji používaným radioizotopem je technecium-99m, méně často pak Krypton 81m, Indium 111, Yttrium 90, Samarium 153, vždy se specifickým nosičem.

Metody nukleární medicíny podávají informaci o funkci, popř. metabolismu některých orgánů a tkání (např. perfuze mozku, přítomnost funkčních uzlů ve štítné žláze, zvětšení příštítných tělísek, perfuze a ventilace plic, perfuze myokardu, tvar, velikost a lokalizace ledvin s detekcí funkce parenchymu a drenáže kalicho-pánvičkového systému, změna struktury a metabolismu kostí).
Všechna vyšetření metodami nukleární medicíny jsou velmi senzitivní, ale nespecifická. Hlavním zobrazovacím přístrojem je tzv. gama kamera, která detekuje rozložení aplikovaného radiofarmaka ve vyšetřovaných orgánech.

Vyšetření může probíhat v režimu planárním (statickém, anebo dynamickém) a režimu SPECT (Single Photon Emission Computer Tomography = jednofotonová emisní výpočetní tomografie). Takto lze získat informaci nejenom o plošném rozložení radiofarmaka v orgánech a tkáních, ale i rozložení prostorovém (řezy koronární, transaxiální, sagitální, popř. rotační MIP).
K přesnější lokalizaci patologických nálezů scintigrafických vyšetření slouží hybridní zobrazení SPECT/CT, kdy v indikovaných případech (viz MP 037) navazuje na scintigrafické vyšetření ihned zobrazení CT vybraných oblastí. Oba nálezy jsou následně fúzovány pomocí software do jednoho skenu a popisu nálezu se pak zúčastňuje jak lékař nukleární medicíny, tak radiodiagnostik a závěr vyšetření SPECT/CT je výsledkem zhodnocení patologických změn oběma metodami.